MOJE CESTA K RUČNÍMU TKANÍ
Každá nová cesta začíná prvním krokem.
Vzducholoď je pro mě symbolem začátku nové etapy mé tvorby. Je to moje první autorská tapiserie větších rozměrů, vytvořená kombinací různých technik ručního tkaní. Samotný tkaný ovál měří 80 × 40 cm a celá závěsná dekorace má rozměry 80 × 95 cm.
Právě s ní se naplno otevírá cesta, které bych se chtěla v dalších letech věnovat – tvorbě autorských tapisérií a ručnímu tkaní.
Ale než vznikla první tapiserie, vedla k ní několik let dlouhá cesta objevování.
Moje cesta k ručnímu tkaní začala už v roce 2020. Tehdy jsem spolupracovala s agenturou volnočasových kroužků a připravovala pro děti výtvarné workshopy zaměřené na práci s vlnou.
Čím více jsem se ponořovala do světa klubíček, přízí, stužek, provázků a plstěných materiálů, tím více mě fascinovala jejich rozmanitost i samotné tkalcovské řemeslo.
První pokusy
Na začátku jsem pracovala s jednoduchými kartonovými šablonami. Bylo to období objevování, zkoušení a hledání vlastních cest.
Každý nový pokus mi ukazoval další možnosti práce s vlnou a postupně vznikaly první ručně tkané dekorace.
Některé z nich jsem doplnila vyšíváním zlatou nebo stříbrnou nití a drobnými ozdobnými prvky.
Nové možnosti
Postupně jsem začala používat obruče a rámy, na které bylo možné napnout osnovu a tkát přímo do kruhu.
Každá nová technika otevírala další možnosti a přinášela nové nápady.
Hledání vlastního výrazu
Dalším krokem bylo tkaní na vyřezávaných tvarech z materiálu Evacast.
Vznikaly hvězdičky, srdíčka, brože, drobné dekorace i vánoční ozdoby. Tkaní jsem často doplňovala zlatou nití, saténovými stužkami, knoflíky nebo drobnými růžičkami.
Právě hledání nových kombinací materiálů mě na této tvorbě bavilo nejvíce.
SPLNĚNÝ SEN
Rok 2025 se pro mě stal zlomovým.
Po souběhu několika osobních událostí jsem se rozhodla splnit si dlouholetý sen a naplno se věnovat ručnímu tkaní na tkacím stavu i tvorbě tapisérií.
Kurz jsem absolvovala začátkem roku 2026. Uskutečnil se v Domě pod jasanem, tkalcovském muzeu v Krkonoších.
Součástí výuky nebylo pouze samotné tkaní. Naučila jsem se také mokré i suché plstění, tkaní na karetkách a práci na stužkovém stavu.
Od ovčí vlny až po hotovou tkaninu
Velkou zkušeností pro mě bylo poznat celý proces zpracování ovčí vlny.
Od praní, sušení, cupování a česání přes předení na kolovrátku až po barvení rouna, příze a samotné tkaní.
Teprve tehdy jsem si naplno uvědomila, kolik práce, času a poctivého řemesla se skrývá za každým ručně tkaným dílem.
Vzducholoď se pro mě stala symbolem nové cesty.
Cesty, která propojuje tradiční řemeslo s mým vlastním výtvarným světem a otevírá prostor pro další objevování.
Ve svých tapisériích ráda vyprávím příběhy a propojuji ruční tkaní s dalšími výtvarnými technikami i různými materiály. Právě tato spojení mi umožňují vytvářet díla, která nejsou jen dekorací, ale nesou v sobě vlastní příběh.
Součástí této první tapisérie je také historický tkalcovský člunek, který jsem dostala jako dárek při předání certifikátu v Domě pod jasanem. Celou kompozici doplňují drobné postavičky vytvořené technikou suchého plstění, vysoké přibližně 6 cm. I díky těmto detailům pro mě toto dílo zůstane navždy symbolem začátku nové cesty.
Vzducholoď byla prvním krokem na této nové cestě. Dnes už připravuji návrhy celé kolekce vzducholodí a věřím, že právě tkaní a tvorba autorských tapisérií se stanou důležitou součástí mé další tvorby.
A kdo ví…
Možná jednou některá z nich zakotví právě u vás doma a stane se součástí vašeho vlastního příběhu.
